Jakékoliv připomínky, dotazy, přání či stížnosti adresujte na: sever-rat@seznam.cz
Právě sleduje: Legendární seriál: "Odpadlík", Těší se na: TBBT - 7. sérii; Zpátky do školy.
The walking dead, Simpsonovi - 24. série

V přípravě další díl Velký atlas blogerů...

Sedm slov II. - 2004 - 1. leden 2005

14. srpna 2010 v 16:32 | Sever-rat |  Sedm slov
Konečně je tu další díl příběhu, možná bude lepší, možná horší, ale to posuďte sami, je to jen na Vás, jak se Vám to bude líbit…                      

               Už asi měsíc a půl bydlím nebydlím na Čerňáku - bydlím v Malešicích.
Za tu dobu se stalo docela dost věcí. Ta první věc : Konečně mi dal Petr Hošek o sobě vědět. A hned mě pozval k sobě na návštěvu. Mají malý byt, ale zato je hezký a útulný. Když jsem byl u něho, tak jsme celou dobu hráli na počítači, ani se tam nic jiného dělat nedalo, venku byla velká zima. Tak jsme u něho hráli a hráli. Po několika hodinách mě Petr doprovodil na zastávku a potom jsem jel domů. A od té doby jsem ho už neviděl…
Ta druhá věc: Hanka začala chodit s Vyhnánkem. Chodili spolu 4 měsíce a ani se nedrželi za ruce, ani si nedali pusu, Vyhnánek mluvil jen o škole, a potom to skončilo. Takže to byl vztah na nic.

Taky ve škole to začalo být děsný. Hanka a Zuzka na mě úplně kašlali, prostě mají radši Černýho něž mě, i když jsme toho prožili tolik. S Černým se prostě nedá kamarádit. Pořád se musí frajeřit, musí pořád dolézat za učiteli ( ale není jediný), často otravuje M. Havlíka, ale nejvíc mi na něm vadí, že mi přebral kamarády. Dřív jsem aspoň mohl na Čerňáku chodit s někým ven, ale teď se to nedá. Většina kamarádů se na mě vykašlala a ze zbytkem se nedá nic podnikat. Většinou jsou jenom doma a hrají na počítači. Taky škola už není taková, co bývala. Někteří učitelé si už ani neumí sjednat pořádek. Většinu žáků už to ani ve škole nebaví, ani se jim nedivím, všichni jsou už přijatí na školy a nemají co ztratit.
Mě je tady tak v Malešicích smutno, nemám tu kamarády, ale jsem rád, že nebydlím na Čerňáku. Jediný, kdo tu je, je taťka.
Jsou to asi 3 týdny, co jsem byl na chalupě. Seznámil jsem se tam na 'čarodkách' s tolika lidmi. Původně jsem měl být na Čerňáku s Hankou a Zuzkou, ale když jsem se dozvěděl, že půjde i Černý, tak jsem jel radši na chalupu a vyplatilo se to, protože jsem tam potkal suprovou holku, která mě chtěla ze začátku sbalit, a když jsem se do ní pomalu zamiloval, tak už měla ráda někoho jiného. Takže to byl pro mě další neúspěch.
Hodně mě štve, že musím na Čerňák dojíždět. Pro mě začíná den asi v půl šesté, chvíli mi trvá něž rozkoukám a ještě se ráno učím. Vycházím v sedm na autobus a potom jedu na metro. Je to dost hrozný každý den dojíždět, to cestování mi zabere tři drahocené hodiny.

Poslední dobou hodně fandím fotbalu, chodím se často koukat a 2.června jdu na reprezentaci. Taky mě štve, jak fanoušci demolují stadiony a na zápasy se jezdí jen poprat.

Pořád se cítím tak sám. Nikdo nejde ven a já nemám co dělat. Skoro pořád se nudím.
A ani holku nemám, nikdo mě prostě nechce… Kdo by taky chtěl.


Dozvěděl jsem se špatnou zprávu: Lucka se rozešla se Sašou.

Čím dál tím rychleji se blíží konec školy, tím je to pro mě horší. Jako vždycky každý rok mám blbou náladu a teď jí mám velikou. Kvůli tomu, že dlouho neuvidím svoje spolužáku (teda jestli je ještě vůbec uvidím)…
Dlouho jsem se rozmýšlel : přece nenechám Zuzku a Hanku jenom Černýmu.





22.6. Jedna učitelka mě navrhla, abych řekl proslov na slavnostním obědě pro devítky. Moc jsem se na to ani necítil, byl jsem velký nervák, ale nakonec jsem to zvládl. A na konci byl dlouhý hezký potlesk.

Jediný, co mi chybí k životu, je holka. Byl bych hodně rád kdybych někoho měl…

Hodně rychle se blížilo vysvědčení. Skoro každý se změnil. Všem se začínalo stýskat a nikomu se nechtělo odejít kromě Jirky ("vajgla").

27.6. Byla neděle, nevěděli jsme co dělat a tak jsme jeli na prosek na diskotéku (Space). Bylo to tam dost dobrý. Je to obrovská místnost, všude není nic vidět, všude jsou světla, ale nejlepší je tam hudba. Dost jsme se tam bavili. Akorát jedna záporná věc byla ta, že tam bylo dost cikánů.

Taky v této době mě Hanka seznámila s Evou. Hodně se mi líbila, já jí docela taky, měl bych taky šanci, ale právě se rozešla s klukem a nechtěla začínat nový vztah. A tak to bylo už moje třetí odmítnutí za půl roku. Začalo se Sabinou a skončilo to s Evou. Toto rozhodnutí mi řekla na vysvědčení a to byla už druhá špatná zpráva za ten den, co mě rozhodila.

Den, kdy jsme dostávali vysvědčení, byl hrozný. Nikomu se nechtělo, aby naše poslední hodina, co jsme byli spolu, skončila. Seděli jsme tiše v lavicích a čekali, co se bude dít.
Za chvíli přišla naše třídní učitelka, vyřešila pár maličkostí a začala s rozdáváním vysvědčení. Tentokrát ho rozdávala od konce, jinak něž je zvykem. Každému, komu dala vysvědčení, dala ještě přívěsek na klíče. Po rozdání jsme se ještě mohli rozloučit s učiteli a tak šla skoro celá třída. Obcházeli jsme učitele, podali si ruce a zase šli dál. Většina holek už brečela. Taky skoro všechny udivilo, že p. Kovaříková nás objala a dala každému pusu. A to už se mi taky chtělo brečet, ale vydržel jsem to. Potom jsme se vrátili do třídy a učitelka nás odvedla do šatny.
Skoro každý měl slzy na očích, všichni se objímali, loučili a občas i padla pusa. Doufám, že se všichni zase jednou shledáme. Byl to dost divný pocit se sem už nevrátit.
Padl poslední pohled na školu a šlo se. S kamarády jsme se dohodli, že si ještě půjdeme zahrát poslední fotbal.A potom jsme měli jít do pizzérie. Před dvanáctou jsme se sešli u školky a šli jsme do té pizzerie.
         Měli jsme tam objednaný stůl, sedli jsme si a po chvíli si připili ať se nám daří v budoucnosti. Objednali jsme si každý pizzu. Asi po dvou hodinách už někteří odcházeli, ale já se svými nejlepšími kamarády jsme tam ještě zůstali. Udělali jsme pár fotek, ještě si objednali pití a šli zaplatit. Jenomže někdo nezaplatil, ale podle pizzi jsme věděli kdo. Tak jsme šli za nimi zazvonit, abychom dostali zpět peníze. Nakonec dostali. Všichni šli domů a nakonec jsem zůstal se Zuzkou. Seděli jsme na větrákách (naše oblíbené místo k sezení) a po chvíli přišla Karina a Michal V.   
Zuzce řekli, že je pozvaná na Dimovu oslavu, ale já jsem nebyl. Ani nevím proč.
Ale Zuzka tambeze mě nechtěla jít. A tak zavolala Hance, jestli by nešla hrát bowling, ale Hanka jí to 2x položila a Zuzka se naštvala a šla domů. A tak jsem šel zazvonit na Hanku jestli by nešla ven, šla, ale na bowling. Pozvala mě ještě k sobě a tam byl i můj nepřítel "Černoch". Dělal frajera tím, že volal na Vyhnánka (Hančina bývalého kluka), že je debil.
Potom zazvonila Táňa a šli jsme ještě zazvonit na Zuzku a šli jsem hrát ten bowling. Tam jsem potkal Michala Havlíka, Martina Z. a Tomáše K., kteří tam také hráli a poté hráli kulečník. Byl tam také pan učitel Mašek se svojí třídou. Jenom jsem koukal, jak všichni hrají. Když to skončilo Zuzka s Karinou se odloučili. Černoch potom taky odešel a tak jsem zůstal s Hankou a s Táňou a



šli jsme hrát za jejich barák něco s míčem. Asi za hodinu jsem se dozvěděl Evino rozhodnutí, ale jenom od Táňi. To mi nestačilo, chtěl jsem to slyšet do očí a tak jsem šel na ní zazvonit. Řekla mi
to a to už mě dost dostalo, šel jsem prostě pryč, jenom za sebou slyším otázku: "Budeme kamarádi, Petře? Má odpověď zněla: "Nevím" Měl jsem takový vztek, do všeho jsem kopal a odešel jsem na svoje oblíbené místo. "Na kopec." Chvíli jsem tam seděl, koukal dolů a snažil
jsem se uklidnit. Uklidnil jsem se asi za půl hodiny a vrátil jsem se. Na schodech byla Zuzka, Hanka, Karina a Táňa. Sedl jsem si vedle nich a najednou mi začalo být
tak smutno, prostě se mi chtělo brečet. Zuzka se mě snažila utěšit a pomáhalo to. Nevím, co je to napadlo, ale zavolali si jí dolů a chtěli si s ní něco vyřídit. Přišla, pořád jí říkali, že jí miluji. Ani ne za minutu přišla její matka a řekla "Když tě nechce, tak to musíš pochopit a už jí nech na pokoji". A odešla s Evou. Nevím, co mě to napadlo, ale otočil jsem se na Zuzku a spol. a začal jsem na ně řvát, proč jí něco říkali, měli to nechat na pokoji. Bylo to její rozhodnutí a to se nedá změnit. Hodně mě to mrzí, že jsem na ně zařval, byl jsem úplně v koncích. Vzal jsem si od Hanky tašku a šel jsem pryč. Oni mě doběhli a bylo jim to hodně líto, jak to dopadlo a pořád se omlouvali.

        Se všemi jsem se objal, rozloučil se a odešel. Byl jsem taky dost pomalovaný, jak na rukách, tak i na tváři. Lidi se na mě v metru i v autobuse koukali, ale mě to nevadilo, bylo mi hodně smutno. Kvůli kamarádům a dalšímu odmítnutí. To byl můj nejhorší den, co jsem kdy prožil, když bylo vysvědčení.

Další den jsem byl domluvený s Karlem, že to půjdeme zapít, a tak jsme šli k němu pít vodku. Nám se motala hlava. Chvíli jsme se toulali po Čerňáku a potom jsem jel domů.

Je to hrůza prázdniny utíkají jako voda. Určitě každý někam jel nebo letěl. A tak skoro nikdo z mých nejlepších kamarádů nezůstal na Čerňáku, tak jsem prostě sám, ale to se změnilo, jel jsem na chalupu. Bylo to tam docela dobrý, akorát tam není moc kamarádů. Ale přece jenom se někdo našel. Seznámil jsem se tam se dvěmi novými lidmi. Často jsme chodili ven si zahrát fotbal nebo se jen tak projet na kole.

        Bylo to dobrý, ale ještě lepší to bylo na Milavách (jako každý rok). Tam je to vždycky nejlepší. Chodíme se koupat nebo chodíme na diskotéku. Bylo tam opravdu moc bezvadných lidí. Taky jsem se sešel s Barčou, se kterou jsem si už dlouho psal,celý den jsme byli spolu a bylo to velké dobrodružství, procházeli jsme se po venku a pořád si povídali, ale stejně to nebylo tak dobrý, jak jsem si představoval a asi ona taky ne. Ke konci, když jsem měl už odjíždět, tak jsem se jí zeptal jestli mi nedá pusu, kterou mi stejně dlužila, tak nedala, prý jdu na to moc rychle a od tý doby jsem jí už neviděl, ale na tento den nikdy nezapomenu. V kempu se mi také moc líbila jedna holka, Tereza, se kterou jsem poté začal chodit, akorát se moc nevidíme.
Ještě o prázdninách se Cody začal zajímat o Hanku. Chvíli to trvalo než se dali dohromady, ale stejně jim to dlouho nevydrželo. Cody jí opravdu miloval, ale Hanka asi ne. V tu dobu se o ní zajímalo pár lidí a ona si v nich vybrala Martina z Globusu, ale Martin jí chtěl jen na sex, ale ona se nedala odradit, jenže Codymu to říct nechtěla, ikdyž ho vlastně tím trápila. Ale přesto s ním
pořád chodila ven a po "venku" si s ním stejně dala pusu. Nechtěl jsem se pořád na to koukat, a tak jsem to Codymu řekl. A kvůli tomu s ní nechtěl chodit. Ani se mu nedivím.
O prázdninách jsme chtěli zazvonit na Černocha, jestli by nešel ven, ale nešel a začal tam nadávat, že nemá čas, a že ho vyrušujem, a řekl, že už nikdy s námi nepůjde ven. Tak se Černoch na holky vykašlal. Aspoň mám holky jen pro sebe a nemusí se stát, že by mě Černoch naštval a já bych mu jednu vlepil.






Prázdniny uplynuly jako voda a je tu zase škola. Bylo to takový jiný přijít do jiné třídy s novými spolužáky, ale to asi pro každého. Ale za dva týdny jsme byli už dobří kamarádi. Příští týden jsme jeli na kurz. Bylo to tam fakt dost dobrý… Byl tam dopolední i odpolední program. Vždycky jsme byli do noci venku a byla tam opravdu velká zábava. Často jsme hráli fotbal, nohejbal nebo pinec. A jinak jsme často chodili na výlety. Kurs skončil a všichni se vrátili ke svému školnímu životu.

Škola byla čím dál tím těžší, ale zvládat se to dalo. Čím rychleji čas plynul, tím jsme byli ve třídě lepší kamarádi. Občas jsme podnikali nějaké cesty do Prahy nebo také do Dobřichovic za
spolužákem "Smíškem". Ale nejvíc jsem asi s Honzou G. Většinou jezdíme na Čerňák za Hankou nebo si jen zahrát kulečník. Honza se totiž snaží o Hanku, kterou 22.12. pozval do kina.
Taky škoda, že s námi nechodí ven Zuzka, která každý den jezdí k teťe.

A co já??? Já jezdím na Čerňák hlavně kvůli nejlepším kámošům a to jsou Dominik, Táňa a Hanka, ale někdy jdu ven i s ostatními kamarády. Na Čerňáku je to prostě nejlepší. A když nejsem na Čerňáku, tak jsem doma na chatu, tam jsem se seznámil s fakt suprovými lidmi…
Jako je třeba Kejanek (Eva). Je to fakt suprová holka, se kterou si můžu povídat úplně o všem, jiná hloka už snad není. A dost mi také se vším pomohla, díky, že se se mnou znáš!

Tereza- Asi už víte o koho jde, ale jen o připomenutí: je to suprová holka, se kterou jsem se seznámil na Milavách (u rybníka). Poté jsem s ní začal chodit, ale od tý doby jsme se už neviděli… Jsem idiot, mám tak bezvadnou holku a nevidím se s ní, moc toho lituju…Jí to taky štvalo a tak to ukončila (ani se jí nedivím). 13.12 mi napsala, že už se mnou nechce chodit. (Po 139 dnech, co jsme se neviděli). Hned jsem jí napsal ať mi dá ještě jednu šanci. A ona zavolala a dala. Druhý den mi napsala ať si zapnu rádio city. Po chvíli ji tam slyším, jak objednává písničku. Bylo to pro všechny, co zná, ale taky i pro mě…( Naštěstí to mám nahraný)
Udělala mi fakt velkou radost. Druhý den mi napsala, cituji: "Ahoj Petře. Prosím už mi nepiš ani nevolej, já se dyžtak ozvu. Neptej se proč, mám důvod, který ti nemůžu říct. Dík za pochopení. Je konec. Tereza." O.K., tak mi dala kopačky, ale chtěl jsem vědět proč. Po několika
sms-kách mi napsala ten nejhorší důvod, který jsem kdy slyšel: "Že za ní dolejzám". Tohle mě tak naštvalo… Tak jsem jí napsal: "Sbohem navždy"…

Tak jde život dál, snad se najde někdo jiný, a já se začnu chovat ohodně líp, aby mi to dlouho vydrželo, ale myslím, že se to stejně nestane.

Tak rychle se blíží Vánoce. Všude je vánoční atmosféra, všichni kupují dárky, a mě se hrozně stýská.

Ve škole se už ani moc neučíme. A po škole chodím často ven s Honzou Gabrielem, který je fakt dobrej kamarád. Asi dvakrát týdně s ním a s Michalem Havlíkem chodíme na kulečník a tam se skoro pořád bavíme o holkách a o všem možným. Je to dost velká zábava.

22.12. Jsme šli se školou do kina na nějaký neznámý film. Bylo to docela dobrý, hlavně, když se promítalo, tak byla obrovská sranda. A na konci filmu jsem potkal svojí bývalou holku, o které tu





ještě nebyla řeč - jmenuje se Denisa, chodil jsem s ní asi rok v šesté a sedmé třídě. Chvíli jsme pokecali a potom jsme jeli s Honzou G. koupit si lístky na zítřejší hokej a nakonec jsme jeli za Hankou na Čerňák.
23.12. Docela dost nudný den. Ještěže byl večer hokej, na kterém jsem byl poprvé.
24.12. Konečně Štědrý den, celý den doma, potom byli dárky a nakonec večer jsme jeli k Monče a k "sestrám". A taky jsem byl dost rád, že mi přišlo tolik smsek, než minulý rok.
Díky všem a Veselé Vánoce a Šťastný nový rok…
25.12. Jsem přespal u mamky. Také tento den jsem po dlouhé době potkal Lucku a Kikinu, Bohdana a Honzu, které jsem neviděl měsíce, docela štěstí, že si mě Bohdan všiml, já bych si jich
ani nevšiml, a tak jsem šel s nimi ven pokecat…Nakonec šla i další moje bývalá holka, Sabina, kterou jsem měl snad ze všech nejradši, a těď se mi dost líbí, ale nevím jestli z toho něco bude znova. To byl báječnej den.
26.12. Další den strávený u babičky.

Celý týden po Vánocích byl bezvadnej. Často byl Honza na Čerňáku kvůli Hance, kterou také pozval do kina a dal jí nádhernej dárek, který si Hanka už dlouho vychvaluje - byly to zlaté naúšnice. Jinak jsem byl pořád na chatu s Kejánkem, ale taky pořád na Čerňáku s kámoši.

31.12. Konečně silvestr. Ten den jsem měl spát u Dominika, ale nespal jsem. Celou noc jsem se koukal na televizi. Už brzo večer jsme šli k Dominikovi. A celou dobu jsme tančili až do půlnoci, a otevřeli si dvě vína. A taky jsme hráli flašku, kde jsem se několikrát musel políbit s Hankou (doufám, že mě Honza nezabije), ale jinak to byl dost dobrej večer.
Asi ve tři ráno jsem potkal Denisu, se kterou jsem si dost dobře pokecal…
A jinak to byl nejlepší silvestr, který jsem kdy prožil.

Život jde na Čerňáku dál, zatím se tam děje pořád to stejné, takže druhý příběh skončí, ale za čas se něco stane, třeba i zítra, ale to bude až ve třetím díle.

Mějte se lidičky, doufám, že se vám to líbilo a připomínky říkejte mě.
Ať se vám ve všem daří a mějte se…

Zase příště, ale tentokrát v Sedm slov …

Tento příběh je skutečný.
Stal se v Praze na Černém Mostě v době od 1.května do 1. ledna 2005.

Přesná jména všech, kteří v příběhu byli, uvádět nebudu, chce-li někdo vědět víc, ať se mě optá nebo napíše na sever-rat@seznam.cz

Konec…
 

Buď první, kdo ohodnotí tento článek.

Anketa

Líbí se Vám tento článek?

Ano 62.3% (99)
Trochu 11.9% (19)
Středně 6.3% (10)
Moc ne 8.8% (14)
Vůbec ne 10.7% (17)

Nový komentář

Přihlásit se
  Ještě nemáte vlastní web? Můžete si jej zdarma založit na Blog.cz.
 

Aktuální články

Reklama