Jakékoliv připomínky, dotazy, přání či stížnosti adresujte na: sever-rat@seznam.cz
Právě sleduje: Legendární seriál: "Odpadlík", Těší se na: TBBT - 7. sérii; Zpátky do školy.
The walking dead, Simpsonovi - 24. série

V přípravě další díl Velký atlas blogerů...

Září 2011

Okamžiky ze střední školy

30. září 2011 v 9:54 | Sever-rat |  Mé vzpomínky a události z minulosti
Každý, kdo byl na střední škole, určitě prožil různé zajímavé události a situace.

V okolí naší školy se nesmělo kouřit. Kdo byl přistižen, dostal trest. Když bylo nepříznivé počasí, společně jsme se mačkali pod stříškou u vrátnice školy a vychutnávali cigarety. Nikdo v té době neřešil, že kouříme tam, kde se nesmí. Většinou to probíhalo tak, že vyběhl profesor s fotoaparátem, udělal cvak cvak a odběhl zase pryč. Druhý den jsme byli jednotlivě podle identifikace zváni do ředitelny, kde jsme dostali jen napomenutí.

Když se člověk ve škole nudí, může to dopadnout i takhle..





Ten kluk si toho vůbec nevšiml. Když to vidím po tolika letech, přijde mi to jako včera. Ale je to již několik let zpátky.

A co prožíváte ve škole vy?

Občanská válka v ČR?

27. září 2011 v 13:10 | Sever-rat |  Aktuální články na téma
Bylo, nebylo. Jednoho dne vystoupil na kopec ve šluknovském výběžku "Prafotr Cikna" se svou skupinou nepřizpůsobivých občanů a pravil: "Toto je země zaslíbená, kde nám holuby budou létat přímo do huby. Nebudeme muset pracovat a za to budeme pobírat sociální dávky. To je ta země, o které jsem Vám povídal, kde nás bílí musí snášet. Jinak můžeme křičet, že se jedná o rasismus."

"Lakatoši, synu Hangurbadža uvař ve svém čarovném kotlíku omáčku, ve které po zamíchání uvidíme, co nás čeká v budoucnosti." Lakatoš tak jest udělal a hledíce do omáčky vypráví, co v ní vidí. "Náš národ bude jen vzkvétat, z naší menšiny se stane většina, která dobije celý svět. Nakonec šest rómských kuřfistů si zvolí pána celého světa. Volit budou: Farkaš, Horváth, Červeňák, Bažo, Balog a Šandor. Dobrý to scénář nás čeká, dobré to časy budou pro náš nepřizpůsobivý národ."

Ano, jedná se o reakci na události, které se dějí ve šluknovském výběžku a v jiných částech České republiky, opakuji České republiky. Nechci házet všechny do jednoho pytle, ale znám jen 2 občany, kteří se umějí chovat dobře. Zbytek jen "zevluje" na lavičkách, rádo se bije a chce po každém cigaretu.

Kdyby se demonstrace stěhovaly i do Prahy, zúčastnil bych se. Několikrát jsem před rómy musel utíkat, několikrát jsem se strachoval o své zdraví. Poslední roky jen dřu a dřu, ale mám peníze. Ušetřil jsem si. Vadí mi, když skupina romů přijde za doktory, aby jim napsali invalidní důchody nebo si vyřvajíc své hlasivky na správě sociálního zabezpečení, aby jim zvedly sociální dávky. Když "normální člověk nedělá" nedostává nic a ještě si k tomu musí platit sám zdravotní pojištění. Proč oni můžou dostávat peníze za nic? Protože by se jednalo o rasismus?

Už ve středověku věděli čeští králové, proč nemít cikány ve své vlastní zemi. Měli zákaz vstupu do českých zemí. Nejhorší na tom je, že se situace drasticky zhoršuje. Za chvíli se snad bude konat i občanská válka. Lidé vyjdou do ulic a teprve pak se začne něco dít.

Lidé rómského původu, kteří pracujete, máte vzdělání, chováte se normálně, nekradete - máte můj obdiv.


P.S. Předem se omlouvám těm, které jsem tímto článkem urazil..

Perličky ZL

23. září 2011 v 9:01 | Sever-rat |  Série: Telefonní operátor
Perličky jsou ze zákaznické linky jedné nejmenované společnosti, se kterou jsem měl zkušenosti. Tyto perličky nejsou odnikud zkopírované ani je ještě nikdo nikdy nepropagoval. Uvedené perličky jsou moje, které se staly přímo mě (za těch pár let zkušeností se zákaznickým servisem).

Kopírování je přísně zakázané.


Představování:

"Dobrý den, co Vám můžu udělat?"

,,Dobrý den u telefonu….., jaké máte mlíko? (operátor si právě objednal kávu s mlékem)

,,Dobrý den u televize…..,jaké máte přání?,,

"Dobrý den, jakého máte pokémona?"

Operátor:
,, Dobrý den u telefonu Petr Š., jak vám mohu pomoci?,,
Klient:
,, Vy jste gay linka?,, (klient si myslel , že volá na erotickou linku)

Hovory:

Operátor:
Vy jste s Tvrdým nebo s měkkym?
Klient:
Když s Vámi mluvím tak s tvrdym….(

Klientka: "Já už jsem volala a dávali jste mi číslo na pobočku, ale když volám z budky, tak to říká, že číslo neexistuje…"
Operátor: "Ale to musíte dát do budky peníze."
Klientka: "Aha, na to jsem zapomněla…"

Operátor: ,, Dobrý den, my jsme z tohoto čísla zaznamenali zmeškaný hovor. Mohu se zeptat, jaké bylo vaše přání?"
Klient: ,,No, moje žádné. Voláte do telefonní budky."

Operátor: Pane Velíku bydlíte stále v Nové Vsi u Chotěboři?
Klient: Ano stále, ještě mě neodstěhovali na hřbitov.

Operátor: Paní Svobodová, neoslovujte mě prosím svým miláčkem..
Pokračování příště…

Tyto perličky se skutečně staly a já jako velký fanatik si je zapisoval…

Nahota na vlastní zkušenost

16. září 2011 v 16:22 | Sever-rat |  Témata týdne
Tento týden jsem již jeden článek na TT "Nahota" napsal. Jednalo se o fikci a o tom, jak by mohla nahota vypadat v budoucnosti. Tentokrát jsem prohledal celou svou paměť a vzpomněl jsem si na pár historek, které s nahotou souvisí.

V té době mi bylo asi patnáct let. S kamarádem jsme jeli tramvají směrem na Hlavní nádraží. (Linku tramvaje si už nepamatuji, to byste po mě chtěli moc). Tramvaj zrovna zastavila na zastávce Olšanská. Koukáme se z okna, kde nás zaujme mladá slečna, která předvádí různé figury a je při tom focena. Pak se slečna podívá směrem k nám. Povídá něco fotografovi, ukáže na tramvaj a oba rychle spěchají směrem k naší tramvaji (Na tomto by ještě nebylo nic výjimečného, ale…). Postaví se přesně pod naše okna, kde s kamarádem sedíme, sundá ze sebe tričko a světe div se - je na hoře bez. Fotograf cvaká na foťáku ostošest a slečna opět předvádí různé figury.

Když teď nad tím přemýšlím, tak fotky musely stát určitě zato. Pokud fotograf namířil objektivem trochu výše, musel vidět dva kluky, kteří mají pořádně otevřené pusy dokořán a oči jim lezou z důlků.

Další událost se mi stala o rok později, kdy jsme šli pěšky z hospůdky z Václaváku až do Malešic. V těchto nočních hodinách potkáváte v centru Prahy samé různé existence. I my jsme je potkali. A to v roli postarší cikánské dámy, která byla jen v županu. Župan ze sebe shodila a sdělila nám, že: "za 500,- Kč jsem jen Vaše". Samozřejmě jsme jí nikdo nechtěl, což nelibě nesla. Na naši adresu se sneslo tolik vulgárních výrazů, které jsem v životě snad ani nikdy neslyšel.

Milí čtenáři, chci Vás upozornit, abyste si nemysleli, že se přede mnou hned každý svléká. Není to tak, jak si myslíte :-D

A třetí událost se mi stala v metru, kdy na jedné zastávce nastoupil polonahý kluk (byl jen ve slipech), který běhal po celém vagonu a předváděl různé grimasy. To dělal až do doby, kdy metro dojelo do další zastávky, kde vystoupil. Všichni se neuvěřitelně smáli. Až později jsem se dozvěděl, že se jedná o recesi ze strany pražské skupiny "Jackass Praha".

Přátelé, nemusíte ani sami nahotu vyhledávat, ale přijde si za Vámi sama.

Zákon o nahotě

13. září 2011 v 14:57 | Sever-rat |  Témata týdne
Píše se rok 2025. Doba, ve které teď žijeme, se dosti změnila. Lidé se velice obávají konce světa. Už to nejsou jen bláboly a povídačky jako v roce 2012. Riziko zániku světa je vysoké. K zemi se blíží asteroid Apophis a srážka s naší zemí je nevyhnutelná. Díky této události český prezident pan Ferko Lacko podepsal návrh zákona o Nahotě. Tento zákon č. 257 bude součástí Občanského zákoníku.

Předseda vlády Marián Hangurbadžo nám uvede přesné znění zákona o nahotě:

"Nechť, kdo bude viděn oblečen a nebude nahý, dopouští se trestného činu nenahoťáka, za který může být dotyčný odsouzen až na 1 rok vězení. K tomuto hlavnímu zákonu bylo odsouhlaseno i několik vyhlášek, které bude citovat předseda strany "Boje proti Čechům" pan Mojmír Dostojevski:

"Není možné nikoho osahávat ani šmírovat. V případě, že muž bude mít erekci, bude mu jeho nádobíčko zkráceno o 1 cm. Prosím, aby každý občan dodržoval daný zákon. Tento zákon byl odsouhlasen proto, abychom si všichni užili pár posledních let života a také k omezení nákupu oblečení od Vietnamců, kteří mají v současné době monopol na prodej všech druhů oblečení po celém světě."

Takhle by to mohlo vypadat v roce 2025.

Kdo je stydlivý, neměl by možnost být i nadále stydlivý. V tomhle případě není úniku. Pár měsíců by to byla nádherná podívaná. Vidět každý den nádherné ženské křivky, krásná ňadra, prostě vidět ženy v rouše Evině - to je to nejlepší zpestření a krása. Na druhou stranu by mě to i omrzelo. Je nádherné, když se oblečená žena svléká, je to něco tajemného. Předtím jste mohli jen přemýšlet, jak by mohla vypadat nahá a pak byste to viděli každý den. Ztratilo by to veškeré kouzlo.

Jsme v 21. století. Každý den na nás ze stran útočí fotky a reklamy krásných žen. Nahota patří k životu, ale i tak jsem toho názoru, že by se měla ukazovat jen doma.

Potkan je můj sourozenec

9. září 2011 v 14:30 | Sever-rat |  Témata týdne
Vždycky jsem si přál bratříčka nebo sestřičku. Ale žádný čáp se široko daleko neobjevil. Koukal a vyhlížel jsem ho z okna, ale bratříčka nebo sestřičku mi čáp nepřinesl.

Až jednoho dne v noci, probudil mě otec, byl celý srandy kopec. Celý rozzářený, usmíval se na celé kolo a pravil: "Maminka je v porodnici a čeká na nás". Když jsme přijeli do porodnice, maminka se také usmívala.

"Petře, máš bratříčka", sdělila mi.
"Maminko, ale můj bratříček nevypadá jako normální miminko", odpověděl jsem.
"Ale je normální, je to přeci malý potkánek", vysvětlila.
"Vezmi si ho a pohlaď ho".

Maminka mi ho podala a já ho hladil po bříšku.
"Jáu", zařval jsem. "On mě kousnul".
"Ale to je normální u potkánka," řekla mi maminka.

Po 5 dnech doma:

Tatínek už dva dny sedí u telefonu a čeká na důležitý hovor z práce. Nikdo se však stále neozývá. Tatínkovi to už začalo být divné a podíval se, zda je telefon zapojený v elektřině. Byl, ale zjistil, že jsou dráty od telefonu překousané. A kdo myslíte, že to udělal? No přeci můj bratříček.
Dále rozkousal kabely od TV, lednice a mikrovlnky. A všechno opět udělal můj povedený bratříček.
Po měsíci jsme zjistili, že to není můj bratříček, ale dokonce sestřička. Bratříček nějakou dobu tloustnul a my mysleli, že mu jen chutná. Po pár dnech se mamince narodili vnuci a vnučky a já se stal hrdým mladým strýčkem.

Představte si, že si sestřička ani neumí dojít na záchod a její bobky se válejí všude po zemi. A to dělají i její děti.
Sestřičce jsem už několikrát říkal, že děti musí mít plenky, ať si to nějak zařídí.

Na druhou stranu je velice pozorná a díky ní máme každou chvíli "vyžranou" lednici.

Mami, proč mám za sourozence potkana? Že já si raději nepřál Barbie panenku Malibu Stacey.

Jsem nebeofyl?

8. září 2011 v 21:18 | Sever-rat |  Různé články
Jak rád fotím nebe. Vždy, když vidím, že se něco děje na obloze, ihned popadnu foťák a fotím...

Za chvíli bych mohl udělat sestřih všech pěkných fotek Nebe. Mám to v plánu, ale musel by to na být čas. Kéž by měl den 30 hodin, aby se dalo všechno stíhat...

Není to ještě tolik dní, co jsem si stěžoval, že je hrozné vedro. Teď se to obrátilo a je obrovská zima. A bude ještě hůře...



Útěk před cikány aneb jak uběhnout stovku za 6 sekund

4. září 2011 v 21:48 | Sever-rat |  Témata týdne
Na začátku tohoho článku o svém příběhu chci upozornit, že nejsem žádný rasista (ikdyž možné sklony by k tomu byly). Chci popsat jen sled událostí, které se mi staly v minulosti.

Vraťme se o pár let do minulosti. Tehdy mi bylo něco okolo 16-ti let. Byl ještě den a my jsme s kamarádem procházeli po sídlišti Černý Most (jenom pro upozornění! - tato městská část Prahy se nejmenuje podle menšiny, jak by se mohlo zdát, ale kvůli jednomu mostu, pod kterým byly koleje a vlak, který pod ním vždy projel, tak ho celý začernil i přesto, že se stále maloval na bílo. Podle této události z minulosti, byla pojmenována tato čtvrť). Cíl cesty už si nepamatuji. Pamatuji si však, jak proti nám jdou 4 lidé "snědé" pleti. Na tom by nebylo ještě nic nenormálního až do té doby, kdy na nás začali řvát ať jim dáme veškeré peníze a hlavně můj velký stříbrný řetízek, co jsem měl na krku.

Po chvíli rozmýšlení, co uděláme, se začali okolo nás srocovat další "tito" lidé. Rvačka nepřicházela v úvahu, taková přesila proti dvoum lidem by neskončila moc dobře. Nezbývalo nic jiného než úprk. Strčili jsme do nejbližších "snědých", abychom si uvolnili cestu. Pomalu jsme začali nabírat rychlost a celé "to hejno" se dalo hned za námi. První myšlenka, která mi proběhla hlavou byla ta, že pokud toto přežiji, určitě se s tímto výkonem a časem dostanu na olympiádu. Pelášili jsme, co to šlo, ale celé "hejno" nás pomalu dobíhalo.

Asi 130 metrů před námi byl otevřený vchod do baráku. Když jsme s kamarádem viděli, že by to pro nás mohla být záchrana, neváhali jsme a rychle běželi k otevřeným dveřím. Mezitím se z okolních ulic přidávali další a další "snědí" lidé.
Doběhli jsme do baráku a rychle po schodech nahoru. "Kam ale teď?", pokládali jsme si otázku. Naštěstí v prvním patře si zrovna otevíral dveře od bytu nějaký důchodce a tak jsme do toho bytu také vlétli. Pán hulákal, co tady vyvádíme, ale vůbec nestačil doříct myšlenku a celé "hejno" se do bytu začalo cpát také. "Okno nebo balkon", napadlo nás. Naštěstí měl důchodce otevřené okno a my z něj vyskočili zpět do ulice. A znovu zase úprk. Nevěděli jsme, kam bychom měli běžet, když v tom uviděl kamarád větší jezírko, do kterého bychom se mohli schovat. "Seš blbej?", řekl jsem mu. "Ne, je to výborný nápad, Petře".

A také byl. Všechno, co jsme měli na sobě či u sebe se teď máčelo ve vodě. Všichni "snědí" prohledávali okolí, naštěstí nás nikdo neviděl, že jsme do jezírka skočili. Voda byla trochu studená a špinavá. Voda, do které bych ani psa neposlal vykoupat se. V jezírku jsme pobyli necelou hodinku. Když se situace zklidnila, vylezli jsme ven. Po "snědých" nikde ani stopy a my jsme urychleně šli k nejbližší zastávce metra. Lidé, kteří nás míjeli si museli myslet, že jsme blbci, když se koupeme i v šatech. Ale až do této chvíle se této události smějeme a říkáme si, jaké jsme ale měli štěstí.

Před pár lety vše skončilo dobře, ale znovu mi to připoměly hlavně nedávné události, které se dějí v severních Čechách. "Snědí" můžou všechno a popravdě se mi nikdy za těch 22 let nestalo, co jsem na tomto světě, že by mi chtěl ublížit nějaký "bílý". Ale to už odbočuji od tématu a to mělo být právě Můj příběh.

S pozdravem

Sever-rat