Jakékoliv připomínky, dotazy, přání či stížnosti adresujte na: sever-rat@seznam.cz
Právě sleduje: Legendární seriál: "Odpadlík", Těší se na: TBBT - 7. sérii; Zpátky do školy.
The walking dead, Simpsonovi - 24. série

V přípravě další díl Velký atlas blogerů...

Prosinec 2011

Vánoční pracovní večírek

23. prosince 2011 v 22:38 | Sever-rat |  Deník
Jako každý rok, tak i letos se konal Vánoční pracovní večírek, který stál opravdu za to. Zdarma jídlo, zdarma pití, hodně zábavy - byl jsem v 7. nebi..

Večírek se odehrál kousek od Náměstí Míru, v centru Prahy v celkem nóbl restauraci..


Snědl jsem asi 15 řízků..


Tataráček moc nemusím, ale kuřecí stehýnka byly moc dobrá..


A sladké na konec!

Historky z nakupování

21. prosince 2011 v 16:18 | Sever-rat |  Mé vzpomínky a události z minulosti
Nakupování je v současné době před Vánoci hlavním a žhavým tématem. Všude okolo sebe slyšíte věty jako: "Co jsi jí koupil k Vánocům?", "Vůbec nevím, co mám koupit", "Proč je to tak drahé?". Nakupování patří k životu a to mi připomnělo několik historek z nakupování.

Vrátíme se do doby před 22 lety. V té době mi byl 1 rok a právě jsem zažil své první vánoční nakupování. Mamka ještě zaběhla do obchodu koupit nějaký menší dárek, zatímco otec stál u výkladní skříně a držel mě v náruči. Dotkl jsem se výkladní skříně, která se celá rozsypala a řinkot skla byl slyšet na míle daleko.

Prodejce vyběhl z obchodu a řval: "Stůjte, nikam neutíkejte".
Otec: "Já nikam neutíkám, jsem pojištěný".

A tak se stalo, že jsem ve svém prvním roce rozbil velkou výkladní skříň a nikdo neví, jak jsem to mohl udělat.
Každý den vidím v televizi reklamy na společnost Lidl, která je každým rokem Obchodníkem roku. Teprve nedávno jsem pochopil, proč tomu tak je. Byl jsem v Lidlu nakupovat a dal jsem do nákupního vozíku dva balíky Coca coly (jeden balík je po 6 kusech). U pokladny jsem jeden balík dal na pás, druhý jsem nechal v nákupním vozíku a hlásil jsem, že mám balíky dva. Pokladní mi řekla, že mám zaplatit 180 Kč. "To je hrozně málo, pomyslel jsem si". Pak mě napadlo, že zřejmě nebyl zaúčtován jeden balík Coca coly a pokladní si toho vůbec nevšimla. Ani nevíte, jak rychle jsem pelášil z obchodu ven. A 180 Kč bylo doma, ale hlavně jsem dostal pěkný dárek od Lidlu. Teď už vím, proč je Lidl Obchodníkem roku. Dárky nedostáváte každý den.

Naopak druhý jsem šel do obchodu koupit 4 smetany na vaření, zjistil jsem, že každá je zlevněná o 6 korun. "Zase ušetřím," pomyslel jsem si. Když jsem vracel zpět nákupní vozík a chtěl jsem vyndat svojí desetikorunu z vozíku, nešlo to. Zkoušel jsem ji vyrvat, ale nevyrval jsem ji. Všiml jsem si, že mě pozoruje několik lidí, kteří často navštěvují Hloupětínskou turistickou stezku (viz. předchozí článek) . Nakonec jsem to vzdal a nechal jsem peníz svému osudu. Naskytl se mi pohled, který se jen tak nevidí. Lidé, kteří mě pozorovali, se jako lvi vrhli k mému vozíku a začali rvát mojí desetikorunu. Ten pohled bych přirovnal ke lvům, kteří se snaží zakousnout do antilopy.

A co se stalo Vám při nakupování?

Hloupětínská turistická stezka

13. prosince 2011 v 22:16 | Sever-rat |  Různé články
Již několik let bydlím v Hloupětíně. Pokud tento název marně hledáte v mapě, nedivte se. Jedná se o starý název, který byl do roku 1907. Kdo by také chtěl bydlet v Hloupětíně, kde jsou hloupí lidé? Proto si lidé odhlasovali dnešní název Hloubětín (Pro nezasvěcené se jedná o městskou část Prahy a stanici metra).

Ale proč o tom píši? V poslední době zde máme jednu velkou raritu. Určitě všichni znáte "Zlatou cestu, která vedla z Norimberku do Prahy a měla největší rozkvět za vlády Karla IV". "Ti, kteří jí neznají, se laskavě podívejte na Wikipedii nebo dávejte při hodinách dějepisu pozor!" My máme něco podobného. Upozorňuji, že vzdáleností se rozhodně nedá srovnávat se Zlatou cestou, ale úctyhodných 500 metrů určitě má. Vede od stanice metra přes sídliště Hloubětín k nedalekému objektu.

Po této cestě nechodí žádní obchodníci, nejezdí žádné kočáry či rytíři na svých koních. Chodí po ní obyčejní lidé jako jsme my. Když dorazí metro do stanice Hloubětín, lidé vystoupí z vagónů a vy hned poznáte ty, kteří se vydají po "Zlaté Hloupětínské cestě". Jsou obtěžkány různými zavazadli, které ani neunesou. Za sebou si tahají další zavazadla. Ale abych se už konečně dobral k tomu hlavnímu, proč lidé vůbec tuto cestu absolvují.. Na konci této "zlaté Hloupětínské cesty" je otevřená výkupna papíru, která nabízí bezkonkurenční ceny za výkup papíru a to v podobě 2,60 Kč za 1 kilogram papíru. No, neberte to v dnešní době.

Díky této nové stezce, kterou by měli příští rok označit jako "zelenou stezku", se stal z Hloubětína pravý turistický ráj. Plánuji si příští rok u této cesty otevřít občerstvení s nápoji a jídlem, protože tahání několika desítek kilogramů papíru člověka určitě unaví. Kam se na naši Hloupětínskou zlatou cestu hrabe "Zlatá cesta krále Karla IV." Takový unikát v ČR nikde nenajdete.

Avšak to má i jiné nevýhody. Lidé bez domova či sociálně slabí se stahují do této městské části a zvýšil se i výskyt odpadků a to hlavně od alkoholu.

Big Brother v mé práci

6. prosince 2011 v 15:11 | Sever-rat |  Různé články
Na střední škole jsem měl za povinnou četbu fantastický román 1984 od George Orwella. Tento autor popisoval, jak by svět mohl vypadat v budoucnosti, kdy budeme pod neustálým dohledem a nebudeme mít žádné nebo lživé informace o pravém světě. Je to výborně napsaný román, který svědčil o autorově intelektu a fantasii. Naprosto předčil mé očekávání.

Ve 21. Století pak dostal někdo z marketingu nápad použít Big Brothera v nové reality show. Několik lidí po určitou dobu bydlí v jednom domě a my-diváci sledujeme jejich chování a počínání. Tato show byla naprostá slátanina a "Velký bratr tě vidí" se pro mě stal naprosto bezvýznamným sloganem.

Nakonec může být vše jinak, kdy se… nemožné stane realitou a to přímo v mé práci. Velký bratr mě všude sleduje. Veškerá telefonická komunikace s klienty je nahrávána a monitoruje se mi obrazovka PC. Mám dokonce měřič času, abych věděl, kde a kolik času strávím mimo své pracovní místo. Skryté kamery, které jsou na stropě, nejsou vůbec skryté, ale naopak dobře viditelné.

Kontroluje se má administrativa, e-maily a čert ví, co všechno. A vrcholem všeho je kontrola, zda dobře jednám s klienty, kdy zkouší mé jednání po telefonu. "Big brother tě vidí", říkám si. "Jsem naprosto pod drobnohledem".

Nejsem žádný lajdák, jsem oddaný své práci a vím, jaké jsou mé povinnosti, ale pokud byste věděli o nějaké dobré práci v Praze, napište mi prosím.

Jak jsem již psal, nemožné se může stát skutečným… Big Brother tě vidí!

Vánoce se blíží

3. prosince 2011 v 21:51 | Sever-rat |  Různé články
Vánoce se pomalu, ale jistě blíží. Určitě to není žádná novina, která by někoho překvapila. Jako každý rok to jsou pro mě "Vánoce na blátě" a opět další a další starosti.

Nesneží a nesněží
Když se občas koukáte na ty americké filmy či seriály, kde je všude sněhu, že by se v něm lidé i ztratili, tady v Čechách budeme opět chodit jen v blátě. Bydlím v Praze 23 let a za tu dobu, co tu žiji, jsem si nikdy nekupoval zimní boty. Když není sníh, k čemu mi jsou? Zimní bunda? Až do minulého roku to pro mě bylo tabu. Mám rád zimu, rád se otužuji a proto chodím jen v mikinách. Možná proto nejsem vůbec nemocný a je mi pořád fajn.

Reklama
"Koukám nový počítač"
"Koukám starý počítač"
"Dojezdil a na nový jsme už neměli"

Je období, kdy lidé utrácí spoustu peněz. Je období, kdy se lidé čím dál tím více zadlužují. Vím, že lidé chtějí udělat ostatním pěkné Vánoce, ale proč za cenu toho, že v budoucnu nebudou mít z čeho splácet a dostanou se do dluhové pasti? Reklama na nás útočí ze všech stran. Každý obchod láká na své vyjímečné a časově omezené slevy.Musíte však odolat a v něčem ustoupit.

Jsem zastáncem toho, že se lidí rád zeptám, co by si přáli nebo co by se jim hodilo. Než abych utrácel peníze za blbosti, které by se ani nemuseli líbit, raději koupím dobrou a užitečnou věc.

Útok na psychiku
Může za to reklama. Lidé jsou nervózní, kde seženou peníze na dárky, kde seženou peníze na více jídla (přecejenom se v Prosinci sní nejvíc jídla, než za celý rok). Lidé jsou pak zoufalí až i agresivní. Toto je i má soukromá zkušenost s lidmi, pracuji na Zákaznickém centru a vím, jak se někteří lidé chovají. O tom bych Vám mohl vyprávět, ale to snad někdy příště, to už odbočuji od tématu.

Jednou ročně
Na druhou stranu je toto období dobré v tom, že jednou ročně koupíte stromeček nebo postavíte umělý. Vyndáte zaprášené vánoční ozdoby, pověsíte si na stromek i čokoládové ozdoby.
Jednou ročně si zazpíváme Vánoční koledy (někteří z Vás i víckrát za rok), opět se podíváme v televizi na pohádky, které pravidelně každý rok vysílají. Marně hledáte v televizním programu něco, co jste ještě neviděli. Pochutnáte si na cukroví, na řízcích a salátu. A v lednu opět všechna nabraná kila schazujete. Na Nový rok si dáte různá předsevzetí, která stejně nikdo nedodrží. Takový je koloběh celého roku.

Kdybych žil sám, žádnou z vánočních tradic bych nedodržoval. Jelikož máme malého prcka, tak mu chceme udělat pěkné Vánoce. A to se opět dostávám na začátek tomu, proč se lidé zadlužují - to jen ten důvod "Udělat někomu radost" i za cenu zadlužení.

Anketní otázky na závěr: V kolika letech jste přestali věřit na Ježíška? Těšili jste se na Ježíška?